České země v 2. polovině 19. století


Období Bachova absolutismu nebylo pro naši zemi nijak příjemné. O tom, jak to tu během této doby vypadalo, jaká byla zdejší politická a ekonomická situace, si můžete přečíst v následujícím článku, který vás připraví na testy či zkoušení z této oblasti.

OBECNĚ

František Josef I. (1848–1916)

  • nejdéle vládnoucí panovník
  • nešťastné manželství s císařovnou „Sissi“
  • korunní princ Rudolf (spáchal sebevraždu)
  • Češi ho nazývali „starej Procházka“ – díky článku v novinách a názvu fotografii: Procházka na mostě
  • vysoké vzdělání, ale nízká inteligence
  • obrovská píle
  • obdivovatel armády (prohry)
  • když  se schylovalo k 1. světové válce, Františkovi se do války nechtělo
  • národ prožíval svůj tzv. zlatý věk

ČESKÁ  SPOLEČNOST

  • politicky rozdělena na tři silné proudy
    1. liberálové (např. Palacký)
    2. radikálové (např. Frič, Sabina, Sladkovský)
    3. konzervativci 

POLITIKA

  • r. 1851 zrušení Stadionovy ústavy tzv. silvestrovskými patenty – obnova absolutismu
  • -ministrem vnitra Alexandr Bach – neoabsolutismus = Bachův absolutismus
  • tvůrce neoabsolutismu hrabě Felix Schwarzenberg
  • r. 1852 předseda vlády zemřel – vládu řídí František Josef I.
  • Bachův absolutismus až do r. 1859
    • pozitiva Bachova absolutismu: rčení „bez buržoazie, ale pro buržoazii“; vytváření podmínek pro ekonomický rozvoj a podnikání (živnostenský řád, změny ve školství, samosprávná obec)
    • negativa Bachova absolutismu: Neruda řekl „Časy za živa pohřbených.“– sbírka Hřbitovní kvítí; r. 1856 smrt K. Havlíčka Borovského; Sabina nejdříve trest smrti, pak doživotí, pak propuštění; pro májovce symbolem boje za svobodu
  • r. 1860 odvolání Bacha tzv. Říjnový diplom (slib konstituce)
  • r. 1861 vydána „únorová ústava“ = Schmerlingova ústava (oktrojovaná)
  • r. 1861 založeny Národní listy – uvolnění politického života
  • r. 1862 založen Sokol
  • r. 1866 prusko-rakouská válka (Custozza, Sadová)
  • mezinárodní neúspěch, dopad na vnitřní politiku
  • tlaky Maďarů, hlásili se k požadavkům z r. 1848-9
  • r. 1866-7 Vídeň požadavkům ustoupila – 12. prosince 1867 vydáno šest zákonů označovaných jako prosincová ústava (požadavky z revoluce 1848)
  • 14. listopadu 1868 změna názvu na: Rakousko-uherská říše (=dualismus), Češi požadovali trialismus – fundamentální články z r. 1871 – předpoklad pro české vyrovnání (Rieger)
  • r. 1871 fundamentální články pod tlakem Maďarů a Němců zamítnuty – pocit zklamání, skepce – politika pasivní opozice
  • r. 1878 období aktivní politiky
  • státoprávní ohražení = prohlášení, že trváme na českém státním právu a rovnoprávnosti
  • podpora vlády Eduarda Taafa – ústupky Vídni – tzv. „drobečková politika“
  • r. 1880 Stremayrova jazyková opatření = částečné zrovnoprávnění ČJ a NJ na úřadech
  • r. 1882 rozdělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou
  • r. 1882 vydání nejreprezentativnější encyklopedie Ottův slovník naučný
  • r. 1883 definitivní otevření Národního divadla
  • r. 1890 založení České akademie věd a umění
  • r. 1897 Badeniho jazyková nařízení – pokus o zrovnoprávnění ČJ a NJ v úředním styku
  • r. 1907 zavedení všeobecného volebního práva

POLITICKÉ  STRANY

  • Strana národní (Staročeši) – vytvořena r. 1848 Františkem Palackým
  • Národní strana svobodomyslná (Mladočeši) – patřil sem např. František Ladislav Rieger, Albín Bráf
  • Českoslovanská sociální demokracie např. Bohumír Šmeral
  • Agrární strana např. Antonín Švehla
  • Strana národně sociální – např. Václav Klofáč
  • Realistická strana – např. Tomáš Garig Masaryk
  • „Omladina“ – volné uskupení mládeže (např. Stanislav Kostka Neumann)

EKONOMIKA

  • v českých zemích soustředěn průmysl – nejvyspělejší část monarchie
  • dostává se sem kapitál ze zahraničí
  • český kapitál – pivovarnictví a cukrovarnictví
  • Rakousko-Uhersko nemá kolonie a proto má omezené možnosti trhu – tudíž zájem o Balkán


Publikování nebo další šíření obsahu serveru Dějepisně.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.